Barika's blog: The most beautiful day in woman´s life

Pro začátek mi přišlo jako dobrý nápad napsat také něco málo o mé svatbě, která proběhla 4. září 2010 v krásném areálu zříceniny tvrze v Kralicích nad Oslavou, kde jsem se narodila, vyrůstala a momentálně žiji spolu s manželem. Omlouvám se všem "nesvatbovým", kteří neholdují svatbám, bohužel dnešní článek nebude pro Vás :o)

Proč se chcete brát? To byla první reakce všech mých přátel a rodiny, když jsme spolu s Mužem oznámili, že se chceme po třech letech společného bydlení sezdat. Upřímně jsem z toho byla trochu rozpačitá, nechápala jsem, proč bychom potřebovali nějaký hmotný důvod se brát, prostě jsme cítili, že je čas náš vztah "popostrčit" a získat na sebe jakési "zákonné právo" (to zní pěkně hloupě :o)). Říká se, že po třech letech vztahu by se měl pár sezdat nebo rozejít, prý je to doba těch největších hádek, nedorozumění a následné nespokojenosti ve vztahu. Ale nesouhlasím s tím, že by měla být povinnost se brát, to je hloupost.

Když jsme tedy přesvědčili rodinu a přátele, že to není vtípek, ale realita, začali jsme plánovat naši malou svatbičku. I když jsem ještě hodně mladá (čti naivka co chce velikou romantickou svatbu v bílém na bílem koni), odmítla jsem megaoslavu a pompézní obřad. Vzhledem k tomu, že oba s Mužem holdujeme historii (zvláště středověku), bylo téma svatby velice jednoduché a stejně tak i místo konání. Nejdéle nám trvalo vymyslet si dostatečně pěkné a pokud možno historicky podložené kostýmy na obřad. Zjistila jsem zajímavou věc, že i přesto, že jsou svatby v historickém duchu poslední dobou velmi oblíbené, to, co svatební salóny nebo webové stránky považují za "středověkou svatbu", ani trochu středověké svatbě neodpovídá. Tak začalo velké hledání, čtení a domlouvání mimo všechny tyto "zaručené zdroje". Ale vyplatilo se.

Měla jsem strach ohledně ceny celého obřadu a následné hostiny. Rozhodli jsme se (pravda, hlavně z finančních důvodů) pro opravdu malinkou svatbu - jen s nejbližšími příbuznými - rodiče, sourozenci a prarodiče. Na obřad, který se konal "na zelené louce", jsme pozvali všechny své přátele a známé, na následující hostinu pouze rodinu. Kostýmy nám ušila na míru velice šikovná místní švadlena za velmi přijatelnou cenu, prsteny jsme si objednali u kováře, který ručně vytváří prsteny z Damasteelu (ocel zkovávaná z několik desítek až stovek velmi tenkých vrstev různých barev a složení, výsledný povrch poté vypadá jako letokruhy stromu), hostinu vyzdobili kožešinami, na jídlo podávali místo tradiční svíčkové dosti netradiční plněnou křepelku na hruškách s medovou omáčkou a chlebem (jmenujeme se Hruškovi, proto ten vtípek s hruškami :o)), náš svatební dort nebyl patrový, byl medový s ořechy a kromě cukroví bylo na stole ovoce a podávalo se červené a bílé víno, pivo a medovina. Prostě jsme to chtěli dotáhnout co nejvíce do dokonalosti co se historie týče a podle reakcí všech přítomných se zadařilo :o)

Velmi vtipné bylo zařizování na matričním úřadě. Když jsme oznámili, že chceme obřad ve středověkém stylu, paní matrikářka si nás oba prohlédla a oznámila nám, že svatba není žádný cirkus a že musí probíhat na určité úrovni. Dodnes netuším, co si asi představila pod pojmem "svatba ve středověkém stylu" :o) Nicméně jsme jí to vysvětlili a evidentně uklidněna, že nebudeme předvádět žádné nepřístojnosti, nám dala vysněné razítko.

Co Vás určitě moc zajímá je to, kolik nás "ta sranda" stála. Upřímně jsem si nedělala žádný rozpis financí, ale odhadem přináším seznam. Celková cena se zdá možná vysoká, ale když jsem zjistila, kolik utratila kolegyně z práce, která měla svatbu "úplně obyčejnou", byla jsem za tu naši moc ráda.

kostýmy pro snoubence: 4000,- (1500,- materiál a zbytek za práci švadleny)
květiny pro nevěstu, maminky a výzdoba: 1300,-
prstýnky: 4800,-
poplatek za obřad na jiném místě než v obřadní síni: 1000,-
hostina včetně veškerého pití: 5500,-
cukroví: 3000,-
noc ve svatebním apartmá v Telči: 2500,-

celková částka: 22 100,-

zdroj: http://www.adamvtriku.cz

Hodně jsme ušetřili např. na prstýnkách, které i přesto, že nejsou ze zlata, vypadají mnohem lépe a stály jak vidíte přibližně tolik, co jeden obyčejný zlatý. Pokud by někdo sháněl originální prsteny (nejenom snubní), kovář se jmenuje Hynek Kalista. Fotografoval nás náš přítel, který je na náš zvyklý z historických akcí a hlavně má zkušenosti i s focením svateb - ten od nás nic nechtěl, "donutili" jsme ho alespoň na ten oběd :o) Kostýmy nás překvapivě stály také o mnoho levněji, než kdybychom si je pouze půjčovali ve svatebním salónu a jako bonus je máme doma a můžeme použít na honosné historické akce. Ušetřili jsme také na tom, že jsme neměli klasickou večerní oslavu, ale jen malou rodinnou hostinu o 20ti lidech.

Zakončila bych tento článek nějak pěkně, ne jenom peněžní částí naší svatby :o) Teď je to půl roku od našeho obřadu a i přesto, že to občas zaskřípe, jsme zatím velmi harmonický pár a slyšela jsem, že jsme naší svatbou nejenom zvedli ze židlí mnoho zvědavců z vesnice, ale i pak starosta o naší svatbě psal v místním zpravodaji a vysloužili jsme si titul "nejzajímavější pořádaná svatba ve vesnici". A jako poslední tečkou bylo zjištění, že naše svatba byla po 600 letech znovu pořádaná na kralické tvrzi.

Jako bonus ještě pár svatebních fotek: