6. dubna 2011

Názor: Značkové oblečení za každou cenu?

Napadlo mě udělat si pěkný zvyk a prohlašuji tak středu dnem názorů - takže pokud to vyjde, každou středu sem vložím nějaký ten můj osobní názor :)
POZOR! Následující řádky obsahují vlastní vyhraněný názor autora článku, nikdo mě nenavedl, ovlivněna jsem osobními zážitky a zkušenostmi :) Názor můj se ani v nejmenším nemusí shodovat s názorem čtenářů, prosím, nebijte mě za to :))

Dnes na téma: Značkové oblečení za každou cenu?
zdroj: http://fashionthreadsblog.com
Téma to není lehké, ale napadlo mě jako alternativa k ještě drsnějšímu tématu, které si probereme příští týden (pro zvědavce se bude týkat odvěkého problému tloušťky a hubenosti lidí). Nechci, aby to vypadalo, že jsem nějaká rádoby-chytrá a snažím se tu obhajovat lidi, co nenosí značkové oblečení a zbytečně vyvádím nad blbostí, ale ráda bych se svěřila se zkušeností, kterou bohužel mám a věřím, že i spousta za vás si tím prošla také.


zdroj: http://5lux.com
Takže: Všichni víme, jak dokáží být děti kruté, já to zažila na vlastní kůži (spíše duši teda). To, že jsem nikdy nechodila do města nakupovat v obchodech s drahým oblečením, mí spolužáci brali jako velkou ostudu. Ano, jako holka z vesnice jsem oblečení zásadně kupovala (teda nechávala si kupovat od rodičů) na Vietnamských tržnicích. Kdysi to bylo ještě opravdu cenově výhodné, zvlášť na malém městě si Vietnamci drželi ceny hodně nízko, aby k nim lidé chodili nakupovat (nedávno jsem byla pěkně nepříjemně překvapena, za kolik dnes prodávají své zboží). Já jsem nikdy vyloženě takovou povrchní věc jako je oblečení nijak extra neřešila, ale právě na to jsem narazila. To, co jsem zažívala jen kvůli obyčejnému tričku nebo kalhotám, bych nepřála nikomu. Na střední jsem už sice nebyla "ta šmudla z tržnice", ale stále se na mě koukaly mé "vystajlované" spolužačky jako na chudinku. Přiznám se, na střední si mě dobírali spolužáci kvůli inteligenci, takže tam šlo oblečení trochu stranou. Až na jazykovce jsem potkala lidi, kterým bylo fuk, co zrovna mám na sobě, zda je to z nejnovější kolekce H&M nebo ne. Teď, když to píšu, celé se mi to vrací a dodnes nechápu, proč se mi spolužáci smáli kvůli takové blbosti.
zdroj: http://emarketingassociation.ning.com

Ono je totiž hrozně krásné mít oblečení samou značku, ale co vám to dodá? Sebevědomí? Možná. Kamarády? Jen povrchní jedince zajímající se o "obal" svého kamaráda. Já měla přátel vždycky pomálu, ale nikdy mě neměřili dle toho, co jsem měla dneska na sobě. V dnešní době jsem na značkové oblečení a lidi kupující si toto oblečení získala úplně jiný názor. Asi je to věkem nebo lidmi, kterými se obklopuji, prostě je mi jedno, zda má člověk oblečení ze značkového obchodu nebo od Vietnamců, pokud je čisté a ten dotyčný nezapáchá, absolutně mezi nimi nedělám rozdíl. Sama žádné vyloženě čistě značkové oblečení dodnes nemám - prostě nechci platit za tričko 700,- jenom proto, že je značkové. Nemám na to náturu a zastávám názor, že si raději koupím dvě tři levnější trička a budu je kombinovat, než jedno drahé. "Nejdražší a nejcennější" kousky v mém šatníku jsou z Takko Fashion, Dorothy Perkins a jim podobné, ale už podle těch uvozovek - to nepovažuji za nějaké pořádné značky.
zdroj: http://shinystyle.tv

A to mě uvádí k dalšímu odstavci - kvalita "značkových" obchodů. Vzhledem k touze mít značkové oblečení se obchodní řetězce s oblečením rozhodly ke skvělému obchodnímu tahu - ubrat na kvalitě (a tak i ceně), tím se protlačit i do okruhu méně majetných kupujících (hlavně studentů) a přitom se stále honosit oceněním "značkové prodejny". Nevím, jaký je názor váš na tyto obchody, ale dle holek blogerek, které mají své módní blogy, si troufám říct, že tyto obchody mají úspěch největší, však většina "fashion blogerek" se obléká od hlavy k patě jen od H&M. Vím, že cena hodně limituje výrobce, že nemůžu chtít za 200,- nějaké extra triko, ale když jsem minulý měsíc navštívila kamenné H&M a osahala si pár "značkových hadříků", nestačila jsem se divit. Nemusím být nijak extra odborník abych poznala, že ta látka, ze které je oblečení ušito, nevydrží víc jak 3 vyprání, aniž by ztratilo tvar, barvu nebo vlastnosti. Nemám nic extra proti, když se jedná o tričko za 150,-, ale v obchodě jsou kousky i za 400, 500 či 900,- a materiál se nemění - je tenký a nekvalitní. Za tuto cenu už bych tedy očekávala něco hodně jiného, co se týče kvality.
Ač to bude znít možná divně (a jak jsem zjistila někomu i nechutné), řekla bych že nejlepší variantou v posouzení cena x kvalita, jsou secondhandy. Pokud narazíte na nějaký kvalitní (v každém větším městě už jsou poměrně kvalitní second-handy), obrníte se trpělivostí (kousků oblečení je tam hodně a většinou na malém prostoru), máte velkou šanci získat pěkný kvalitní kousek za neuvěřitelný zlomek původní ceny. Však kde jinde můžete najít rifle Levi´s za 100,- nebo kabát Chanel za 200,- ? 

Abych ukončila toto trápení, malé shrnutí mého názoru (díky, kdo se prokousal až sem :)) - Nejsem příznivec horečnatých doporučení levných řětězců typu H&M, podle mě to oblečení neodpovídá ceně, za kterou se někdy prodává. Na druhou stranu si sama raději vyberu více levnějších triček, než jedno dle mě předražené. Omlouvám se, možná tento článek bude trochu nesrozumitelný, psala jsem ho tak, jak moje myšlenky proudily :)

Jaký je váš názor na levné značkové prodejny?

3 komentáře :

  1. No já si myslím, že zrovna HMko není drahý a nikterak luxusní obchod. Hrozně ráda tam nakupuji a ne protože je to značka, ale protože mi oblečení odtamtud sedne, líbí se mi tenhle styl a myslím, že cena není tak hrozná. Mám odtamtud krásné svetýrky a mikčy třeba za 200-250,- ale vím že tedy nemluvíš konkrétně o HMku každopádně chápu, že jsou lidi co oblečení moc neřeší. Já osobně si ani nevšimnu skoro co má spolužačka na sobě a kdyby ses mě teď zeptala co měla některá z nich dnes ve škole na sobě tak opravdu nevím.. každopádně jsem jednou zašla do obchodu FandF, který byl propagován jako levná varianta HMka nebo Takko o kterém mluvíš. Ty střihy a materiály byly hrozné, laciné a já si raději dvě stovky připlatím za HMko které má to oblečení opravdu hezké.
    A když bych na to měla tak taky klidně nosím Chanel, protože jsem měla možnost na vlastní "kůži" poznat tyhle značky a je to opravdu luxus. Všechno ručně šité, nádherné střihy, materiály, originalita.. jenže tohle musíš umět nosit. Ne to nosit stylem "hele já mám Chanel" umění u těhlech značek v nošení je, že by okolí ani nemělo poznat, že to Chanel je, pokud víš jak to myslím :-)) už se do toho moc zamotávám :D

    Ufff to je sloh, promiň :D

    P.S.: Nikdy mě nenapadlo posuzovat někoho podle oblečení, respektive spíš se zasměju holce co je napasovaná v sukni a na zadku má obrovský nápis "REPLAY" přestože je to na první pohled fake, než holce co je oblíklá "od ťamanů"

    OdpovědětVymazat
  2. Díky moc za názor Simbli :)

    Možná jsem se dost blbě vyjádřila, osobně přímo proti H&M nic nemám, oblečení je pěkné, ale bohužel na některých kouscích (ne na všech) je vidět, že prostě výrobci museli na základě nižší ceny snížit i kvalitu. Pokud se jedná o trika a oblečení za 200,- to absolutně chápu, ale zarazilo mě to, že tam mají i kousky za 900,- a přitom ta kvalita tomu vůbec neodpovídá - přesnější příklad jsou jedny moc pěkné koktejlky, co mají na stránkách, jsou černé nebo pudrové, po celé své délce jakoby nařazené a vypadají úchvatně.... na modelce ze stránek - na věšáku na mě čekalo cosi vytahaného z absolutně 100% uměliny, která je pro ně nenositelná.

    Tak jenom abych se obhájila, jak jsem to přesně myslela, chápu, že ty výlevy nahoře jsou lehce nesrozumitelné :)))

    OdpovědětVymazat
  3. já mám taky HM ráda:) a souhlasim s tebou, nechápu, proč dát za nekvalitní tričko 700 jenom protože má vepředu fajfku...

    OdpovědětVymazat

Děkuji všem za vaše komentáře! :)