Sweet little something #6

Mávám packou, abych pozdravil všechny, kterým se po mě stýskalo. Dlouho jsem nic chytrého nevyplodil a to z toho důvodu, že jsem neměl žádný dobrý nápad na článek pro vás. Dneska jsem se odhodlal a napíšu vám nějaké útržky a zážitky z poslední doby doplněné fotkami :)

Takže začínáme: Nevím, jak jsou na tom ostatní kočky, ale já miluju krabice. Je to jako závislost, jakmile uvidím dobrou krabici, byť je velká/malá/úzká/plná, hned se do ní nasáčkuju a začnu okusovat. Kočičí slečna Frfňa má prej krabice taky v lásce, dokonce jsem ji jednou viděl nacpanou v tak malé krabici, že jí lezla jen hlava a tělo bylo pomuchlané vevnitř :) Neuvěřitelné, co my kočky dokážem :)

panička si dělala tousty, já zneužil situace a okupoval prázdnou krabici :)

A aby to nebylo málo, já sám sebe považuju za experta na schovávanou. Je hrozná sranda vidět rozčilené páníčky, jak lítají po baráku a hledají mě :) To já zatím koukám nenápadně ze své skrýše a bavím se, jak panikaří :) No, alespoň je vidět, jak důležitej jsem ;)

Schovávačka se dá dělat kdekoliv, ale moje nejoblíbenější místa jsou v igelitkách a taškách - to je skvělý, vždycky se tam schovám, oni mě hledají a pak čapnou tašku a ejhle kdo je vevnitř :)))

Moje přežírání: to je téma na celý článek, mám pocit, že jsem o tom už něco naškrábal. Tak tedy - jsem kočka z venku, toulavé kočičí mimino, které mělo to štěstí, že si ho vzal někdo domů, do tepla a udělal osudovou chybu a dal mi najíst :) Od té doby jsem jako pravá šelma - kde se co šustne a je to alespoň trochu k jídlu, jdu do toho - takže nejenom, že nutím každé ráno moje lidi k tomu, aby už vstali a dali mi granule, ale taky úspěšně loudím při vaření, při jejich obědvání a večeření, s mojí paničkou ráno snídám jogurt, kradu občas nestřežené jídlo a když není zrovna co bych zdlábnul, krmím se k kytkama - ať už jsou to kytky okrasné v květináči, nebo řezané - miluju okusování dlouhých stvolů, které vypadají jako trsy trávy :) Moji lidé už tak nadšení nejsou :)

obchod IKEA máme rádi všichni tři :D

jojo, i z vidličky umím jíst, jako správnej gurmán :)

a abyste neřekli, že se cpu nesprávným jídlem, tady důkaz toho, že žeru i granule pro kočky :)

Koukání na televizi: budete se mi divit, ale i já se občas nechám ztrhnout a koukám s mými lidmi na tu barevnou hejbající se krabici. Je to super, furt se tam mění barvy, pohybuje se to a skáče, občas prostě neodolám, kouknu se  a moji lidé z toho hned mají srandu. Tudle se mi smáli, že jsem koukal na dokument o ledních medvědech - vždyť ani nevím, co to lední medvěd je :))

kruci to jsou ale velký divný kočky...

Moje nejoblíbenější místo v bytě: Ještě donedávna jsem byl králem celého bytu (pochopte, to jsem furt ;)) a měl jsem svůj trůn - jsem natolik skvělej, že mi moji lidé nechali celý jeden gauč jen pro mě :) Píšu ale že jsem ho měl, protože je to asi 14 dní, co mi ho ukradli, složili a už nevrátili. Byl jsem sakra naštvanej, kde teď budu lehat? Vždyť jsem tam měl svůj vylehaný důlek! To není fér xo/

Když jsem to už nakousl - moji lidé se před 14 dny zbláznili (přesněji panička se zbláznila, jak jsem vytušil z konverzace) a přestěhovali kompletně vybavení bytu. Nechápu to, mají jen jednu velkou místnost a i tak tam musí furt ty věci přehazovat. Naštěstí můj kočičí strom i se škrábadlem zůstal snad jako jediný na svém místě, takže jsem si tam lehnul a pozoroval to s pohledem krále džungle. Když bylo hotovo a já zjistil tu hroznou novinu, že už nemáme MŮJ červený gauč, zabral jsem si pro sebe postel :)

co to tam máš, to je na jídlo?!

ta postel je moje, moje!

Focení a blbnutí mé paničky: Heh, to by taky bylo na dlouho, ale musím být hodný, večer mě má nakrmit ona :) Panička se před nějakým časem rozhodla, že mě bude pronásledovat s takovou stříbrnou věcí, co vydává divný zvuky. Furt za mnou chodí a má z toho druhý Vánoce, když se jí podaří tím na mě namířit a zmáčknout tlačítko. Mě to nechává chladným, ale občas by mě zajímalo, co jí to tam ukazuje, když si to pak prohlíží... že by mě špehovala? Tudle blbnula s takovými roztomilými ale smradlavými lahvičkami, plácala si to na tlapky a můj páníček na ni halekal, že to smrdí - my chlapi to prostě poznáme :) Šel jsem to jako obvykle zkontrolovat a ona mě zase nachytala s tou stříbrnou věcí.... Tady je výsledek:

A to je pro dnešek všechno, tentokrát je to docela dlouhé, ale zase si třeba rádi počtete a prohlídnete obrázky, které panička nebo páníček pořídili. Tady ještě malý nášup od paničky, co mě nedávno otravovala, když jsem chtěl jít spát: