14. prosince 2014

Blogmas: Jak se slaví Vánoce ve světě

Krásné nedělní ráno!

Dnes jsem chtěla napsat článek o Vánocích ve světě a jak se vlastně svátky klidu a lásky po světě různí. Jelikož už do Vánoc zbývá už jenom 10 dní, určitě oceníte ještě trochu vánoční atmosféry doplněné fotografiemi z různých míst ;)



Vánoce v USA
Vánoční sezóna v USA začíná po Dni díkůvzdání, který se slaví vždy čtvrtý listopadový čtvrtek. Dá se říci, že Den díkůvzdání je dnes pro americkou rodinu větším svátkem než Vánoce, což je dáno národnostní a náboženskou různorodostí. Národnostně pestrá Amerika v prosinci nenabízí jen křesťanské Vánoce. Židé slaví chanuku, svátek světel, zatímco v černošských rodinách je stále populárnější slavnost prvních plodů sklizně, tzv. kwanzaa. Pokud však americká rodina slaví křesťanské Vánoce, tak ty mají ve Spojených státech jisté společné rysy. Vánoční stromeček se zdobí již dva nebo tři týdny před Štědrým dnem. O Vánocích však Američané zdobí nejen stromečky, ale i své příbytky a často se pak večer jezdí projíždět po okolí a kochají se pohledem na zářící domy sousedů.

Na Štědrý den se normálně chodí do práce, alespoň na půl dne. K večeři se pak každý oblékne do něčeho pohodlného a začnou se podávat oblíbená rodinná jídla. Často je to krocan se šunkou, jinde ale i mořské plody, nebo prostě pizza. Téměř nikde nechybí americký páj (koláč), většinou jablečný. Po večeři lze v televizi naladit Dickensovu "Christmas Carol" a potom se jde na půlnoční mši. Děti ještě předtím než jdou spát nachystají pro Santu Clause sušenky a sklenici mléka. Přidají k tomu dopis, ve kterém prosí Santu o různé dárky. Rodiče jim pak čtou na dobrou noc z knížky "The Night Before Christmas" (Předvánoční noc). Vánoce se však slaví hlavně 25. prosince , kdy je státní svátek. Celý den se odpočívá a navštěvují se příbuzní. Popíjí se horká čokoláda, punč nebo vaječný koňak, někde se podává i cukroví. Ráno se rozdávají dárky, které přes noc přivezl Santa Claus na saních, do kterých je zapřaženo osm sobů. Nejsou to žádní obyčejní sobi! Každý z nich má totiž své jméno: Dasher, Dancer, Prancer, Vixen, Comet, Cupid, Donner, Blitzen. V moderní verzi je sobů devět, z nichž ten devátý se jmenuje Rudolph. Ten pak vede celé spřežení a nos má červený jako žárovku.

Dárky vyrobili Santovi pomocníci - skřítci na Severním pólu. Už  26. prosince musí jít Američan do práce, tedy pokud si nevzal dovolenou. Obchody jsou navíc narvané lidmi, kteří přišli vrátit nebo vyměnit dárky, které dostali. Horečně se ale také nakupuje, protože je první den dosti razantních slev po svátcích.



Vánoce ve staré Anglii
Vánoční čas je vyplněn mnoha tradicemi, fascinujícími a často i zábavnými zvyky. Zde je několik z nich.

Trnka z Glastonbury.

Každým rokem starosta Glastonbury a představený babtistického kostela Sv.Jana uříznou větévku z proslulé Glastonburské trnky. Trnitá větévka je poslána s přáním všeho dobrého královně. Při štědrovečerní večeři pak zdobí stůl v královském paláci. Říká se, že Sv. Josef navštívil Glastonbury o pár dní dříve než byl Ježíš ukřižován. Dle pověsti přinesl do této oblasti křesťanství a založil zde opatsví. Byl čas k pěstování trnky. Svatý Josef  zde  zabodl  do země  svou  berlu, z níž vyrostly první trnkové keře, které v krátké době zakořenily a začaly kvést. Předpokládá se, že dnešní věhlasný strom je potomkem původní originální hole.

Wassailing.

Dalším zvykem, který je v některých částech Anglie stále živý, je tzv. wassailling. Je to svátek především farmářů, kteří jej slaví společně se svými rodinami a přáteli. Tradičně se jedí horké koláče a popíjí se cider, což je nápoj podobný jablečnému vínu. Potom odchází všichni do sadu s dalšími zásobami. Koláč namočený v cideru se pokládá do rozvětvení vidlic stromů a dalším ciderem se stromy ještě postříkají. Muži pak střílejí z pušek do stromu, za doprovodu mohutného tlukotu na hrnce a pánve. Ostatní přítomní lidé kloní hlavy a zpívají píseň wassailingu. Tento rituál má sloužit k odehnání zlých duchů z sadu a zároveň k povzbuzení duchů dobrých, aby poskytli bohatou úrodu v příštím roce.

Kdy vznikla první vánoční pohlednice?

První známá vánoční pohlednice byla vyrobena vlastnoručně J.C. Horsleym už roce 1843, dle historických pramenů první tištěné vánoční přání vzniklo roku 1846. K výraznému rozšíření zvyku posílat vánoční přání na pohlednicích došlo v druhé polovině 19. století, kdy se tento krásný zvyk rozšířil prakticky do celého světa.



Tradiční irské Vánoce
Spousta svíček a rozmanitých zelených dekorací je umístěno v době vánočních svátků v mnoha oknech irských domácností. Dle starých pověr svítí světla svíček po celou Štědrou noc na cestu Svaté rodině a zároveň dávají i kousek tepla chudým kolemjdoucím.

Rozsvícené svíčky měly kolemjdoucím a všem dobrým lidem připomenout, že v domě žije katolická rodina a všichni přátelé jsou vítání k společné oslavě Vánoc. Zároveň měly být rozsvícené svíčky také pozvánkou pro kněze a jeho modlitbu. Kněz byl zván na večeři a ke strávení vánočního večera s rodinou. Po štědrovečerní večeři přinesla hospodyně na stůl chléb a čerstvé mléko a nechaly se chvíli otevřené vchodové dveře. Tyto zvyky měly symbolizovat pohostinství celé rodiny a zároveň vyjadřovaly i naději, že právě tuto rodinu navštíví sv. Josef se sv. Marií a s malým Ježíškem. Pro Iry jsou Vánoce obdobím velikých a především náboženských a duchovních oslav. Scéna s jesličkami je zde naprostou tradicí a jen v málokterém domě ji nenajdeme.



Francouzské Vánoce
Štědrý večer se ve Francii tradičně slaví v kruhu rodinném. Večer 24. prosince dávají děti své vyčištěné boty před domácí krb nebo na jiné místo v obytné místnosti. Věří a hlavně doufají, že Pere Noel (Otec Vánoc) jim boty naplní dárečky. S Pere Noelem chodí ve Francii i jeho partner Pere Fouettard (v překladu Otec Políček), který naopak vyplatí zlobivé děti plácnutím či políčkem na zadek. Tradičním půlnočním jídlem je takzvaný le reveillon. Mnoho barů a restaurací po celé Francii je na Štědrý den otevřeno a servíruje se zde právě tento pokrm. Reveillon znamená v překladu "ráno vstát", přeneseně se tak označuje také první telefonát za den. Tradiční duchovní význam je však narození Ježíše Krista. Jídlo se skládá z ústřic, klobásek, vína, pečené šunky, salátů, ovoce a sladkostí. Tzv. Kristův koláč je pečený a je ozdoben cukrovou pěnou tak, aby se podobal malému Ježíškovi.

V jižní Francii je Kristův chléb rozřezán a jí se pouze samotný, zároveň se dle starých pověr rozdává chudým lidem. V Alsasku zaujímá místo favorita na svátečním vánočním stole pečená husa. V Burgundsku se jí zpravidla pečený krocan a mnoho ořechů. V Paříži a přilehlých oblastech dnes mnoho lidí dává přednost čerstvým ústřicím. Severní Francie je známá tím, že zde děti dostávají dárky již 6. prosince na den Sv. Nicholase místo na Štědrý den. Creche je francouzský výraz pro jesličky.

Jedno z francouzských městeček se stalo světoznámým pro nádherné figurky do jesliček a celého Betléma, které se zde vyrábějí. Je to Aubagne, malé provinční městečko ležící zhruba na polovině cesty mezi Marseille a Aix en Provance. Toto místo je zároveň domovem Francouzské cizinecké legie. Tradici zde založil Jean Luis Lagnel, který v Aubagne uspořádal první festival figurek, zde nazývaných v překladu malí svatí, a to již v r. 1803. Dnes se traduje toto místo jako kolébka vyráběných Betlémů. Byly zde vystaveny tradiční figurky svatých, které byly doplněny o běžné obyvatele. Tak se stalo, že tu vedle svatých je i občas nějaký pytlák, mlynář, rybář či jiný řemeslník, jsou tu i muzikanti a chybět nesmí ani vesnický hlupák.



Vánoce v Německu
Tradiční vánoce v Německu jsou v mnohém podobné našim českým Vánocům. Avšak vánoční výzdoba je mnohem větší a honosnější. Tradice Adventních věncu a kalendářu je mnohem výraznější než u nás.  1. prosince tyto symboly vánoc nechybí snad v žádné domácnosti. Skoro po celém Německu na štědrý den prochází Christkind, neboli Ježíšek, který je od našeho k nerozeznání, jen s tím rozdílem, že si na rozvoz dárků osedlává vítr. V severních oblastech děti navštěvuje Weihnachtsman - vánoční muž. který má zrzavé vousy i vlasy a dlouhý šedý plášt s kapucí. V jedné ruce má maličký nazdobený stromeček a přes rameno velký pytel s dárky. 

K tradiční vánoční výzdobě patří krušnohorské pyramidy. Původ pyramid je pravděpodobně spojen s bývalým zvykem, kdy se do domácností a do kostelů nosily zelené větve stromků, které se stavěly do pyramidy. Nahoru se pak dávala hořící svíce. Dnes se vyrábějí otáčivé pyramidy, které se točí díky hořícím svíčkám. Na některých místech Německa zejména na vesnicích se tyto pyramidy staví na návsi místo tradičního stromku.

Vánoční kuchyně nabízí mnoho pokrmů z ryb, jako jsou: Pečená štika, candát na roštu, plněný kapr a podobně. S oblibou se podává konšelská mísa která se skládá z kousků vepřové pečeně, kachny, husy,krůty, uzeného masa a ze smetanových klobás. Nechybí zde ani jablečný závin a ovocný salát s likérem, který je podáván na závěr večeře. Místo klasických vánoček se v Německu pečou vánoční štoly. A nechybí ani cukroví. Nejčastěji se však dělá vaječné cukroví známé také jako marcipánové cukroví.



Vánoce v Itálii
Čas Vánoc v Itálii začíná osm dní před 25. prosincem a končí po dvanácti dnech - na svátek Tří králů. Štědrý večer se slaví jako předvečer narození Páně jen schůzkou s přáteli. Italské děti dostávají dárky až na první svátek vánoční ráno. Štědrovečerní večeře se liší podle jednotlivých regionů. Na stolech nechybějí krocan ani ryba, v poslední době však stále častěji Italové podávají těstoviny - například s mořskými plody. Ve srovnání s našimi, jsou italské Vánoce velmi odbyté: vždyť tu ani nepečou cukroví. Jenom ta půlnoční mše je stejná. Pod vánočním stromkem najdou děti téměř vždy i malé jesličky.



Vánoční tradice v Litvě
Oslavy začínaly v Litvě tradičně se zimním slunovratem, který se slaví 22. prosince. Je to doba, kdy je nejdelší noc a zároveň nejkratší den. Bylo to období, kdy prakticky skončily práce na polích a zahrady a lány byly připraveny na zimu. Začal čas vánočních příprav, zpěvu a tance. Lidé se začali více shromažďovat a navštěvovat při dlouhých zimních večerech, společně pak tkali, vyšívali a věnovali se dalším ručním pracím, na které nezbyl přes léto čas. Aby jim práce rychleji ubíhala, vymýšleli a vyprávěli si pohádky a další příběhy k připomenutí vánočních tradic a zvyků a samozřejmě si vyprávěli i příběh narození Ježíška. Domy se nejčastěji zdobí slaměnými ozdobami s různými červenými ornamenty, které jsou v místním mateřském jazyce nazývány lukturi, krigi, putni a tak podobně. I v době průmyslových, ve velkém vyráběných ozdob jsou v Litvě k většině vánočních dekorací stále užívány především přírodní materiály.

Nejznámější vánoční tradicí je průvod s maskami. Další tradicí charakteristickou pro tuto oblast je vlečení dřevěné klády jako symbolu problémů a neštěstí. Toto veliké poleno je vlečeno příslušníky jedné rodiny, často se zapojí do rituálu i několik málo sousedů a přátel. Zpívají se tradiční písně za doprovodu různých hudebních nástrojů. Lidé okolních usedlostí se pak sejdou, popřejí si navzájem vše dobré a společně poslední polena spálí, aby zahnali neštěstí a problémy na příští rok. Součástí vánočních oslav jsou samozřejmě i hostiny, na svátečním stole nesmí chybět prasečí hlava vařená spolu s rozmělněným ječmenem. Toto jídlo se nazývá koca nebo kikas. Proto se zde někdy Štědrý večer nazývá Kuki večer. Další místní specialitou je vařený hrách s fazolemi a s hromadou klobás. Kolečka nakrájených klobás mají symbolizovat slunce pro příští rok. V současné době se Vánoce slaví již více evropským způsobem. Pečou se zázvorové sušenky, kupují mandarinky a pomeranče a zdobí stromečky svítícími svíčkami.



Řecké Vánoce
Oslava Vánoc v řecku začíná již 40 dní předem. V tomto čase se v Řecku běžně podává k jídlu speciální druh chleba nazývaný christopsomo, v překladu boží chléb. Na Štedrý den děti chodí od domu k domu s přáním všeho dobrého a zpívají vánoční píseň v Řecku nazývanou Kalanda. Svůj zpěv doprovází hrou na kovové triangly a hliněné bubínky. Malí koledníci za svá přání dostávají drobné odměny, jako je cukroví či sušené kousky ovoce. Ještě před několika desetiletími nebyl v Řecku znám pojem vánoční stromeček. Ale dnes je zdobení stromku již běžným zvykem a Atény se chlubí jedním z největších venkovních vánočních "stromů" na světě. Je vyroben z tisíců kabely spojených světel, které se linou z vrcholu vysoké Athénské věže.  

Podle starých řeckých tradic každý den z 12 dní Vánoc požehná jeden z rodiny domu svěcenou vodou. Tento zvyk se provádí pro ochranu domu proti Killantzaroiům, což jsou skřítkové, kteří přinášejí neštěstí a škodu do domu. Tito skřítkové, kteří žijí hluboko v zemi, se do domů dostávají přes komín. Provádějí všemožné neplechy, například dělají nepořádek v taškách, dusí oheň, zacuchávají koním žíně na ocasech, a pod jejich vlivem kysne mléko.



Vánoční zvyky Dánska
V dánských domácnostech se začíná slavit s příchodem prvních vánočních dekorací. Vánoce jsou pro Dány nejkrásnějším obdobím roku, v málokteré zemi se vidí takové potěšení a takové výbuchy světel jako v Dánsku. Za podvečerního šera se náhle rozsvěcí tisíce a tisíce svíček. V prvním adventním týdnu starosta Kodaně rozsvěcí hlavní strom jako dar pro všechny obyvatele Dánska od Norských sousedů.

Jednou ze zajímavých a příjemných částí vánočního času je společná radost a těšení se na vánoce spolu s přáteli a sousedy. Je to období zvýšeného společenského dění, návštěv a večírků. Podle velmi staré dánské tradice musí návštěva z domu odcházet plně nasycena, aby zůstalo blaho v domě. Proto každá dánská hospodyňka má stále připraveny různé sladkosti, sladké i slané pečivo. Je známo přes 300 druhů různého cukroví, na které se recepty dědí z generace na generaci.

Na Štědrý večer visí téměř v každém domě dánská vlajka a často se malými státními vlaječkami zdobí i vánoční stromečky. Tradičním jídlem je rýžový pudink, ve kterém je jedna celá mandle. Kdo najde ve své porci tuto mandli vyhrává malý dárek. Obvykle je to malé marcipánové prasátko. Dalším chodem štědrovečerní večeře bývá pečený krocan či husa plněná jablky a sušenými švestkami servírovaná s červeným zelím a karamelovými bramborami. Jako zákusek se podává něco z nepřeberného množství sladkého dánského pečiva. Po večeři Dánové obvykle tančí kolem stromečku a zpívají. Kolem desáté hodiny večerní se rozdávají vánoční dárky. Před spaním se většinou ještě dále hoduje. Ráno 25. prosince se jí rýžová kaše, na které je pro vylepšení chuti rozpuštěno trochu čerstvého másla.



Španělské Vánoce
Na Štědrý večer se ve Španělsku tradičně scházejí rodiny v domě prarodičů, jeden rok u rodičů ženy a druhý rok u rodičů muže. Ale všichni zúčastnění, ať již jde o ženy či o muže, pilně pomáhají při přípravě štědrovečerní večeře. Je to opravdový svátek, jídlo začíná kolem desáté hodiny večerní a pokračuje dlouho do noci. Jídlo je prokládáno zpěvem kolem vystavěného betléma s jesličkami. Jesličky jsou ale do půlnoci prázdné. Je zvykem, že nejmenší z rodiny položí Ježíška do jesliček přesně o půlnoci. Stále ještě hodně Španělů pravidelně chodí na vánoční půlnoční mši, ale je pravda, že dnes již mnoho moderních rodin tráví i Štědrý večer u televizní obrazovky. Při sezení u televize konzumují spoustu sladkého vánočního pečiva. Mezi typické cukrovinky patří cukroví z nugátu a různé druhy máslových sušenek. Vše potom zapíjí nápojem zvaný Cava, což je druh španělského šampaňského.

Nový rok se zde obvykle slaví v kruhu rodinném či s přáteli. Někteří lidé slaví doma, ale stále populárnější chodit příchod Nového roku slavit ven. Lidé se shromažďují na každém trošku větším náměstí a čekají na bití zvonů. Při každém úderu zvonu snědí jednu kuličku hroznového vína a navzájem si přejí mnoho štěstí do nastávajícího roku. Mnoho mladých lidí preferuje slavit příchodu Nového roku v různých restauracích a klubech.

Velmi slaveným dnem je ve Španělsku také 6. leden, Tři králové. Je to sváteční den převážně pro děti, které dostávají další dárečky. V obchodních domech mohou děti před vánoci telefonovat králům, co by si přáli za dáreček. Rodiče pak dětem dárky přichystají, aby je ráno na Tři krále našli. Děti tento den dávají před dům nějaký nápoj a kousek jídla jako pozornost pro Krále, kteří jim přinesli dárky při své noční návštěvě. V mnoha městech chodí Tři králové městem po ulicích a rozdávají dětem malé pozornosti a sladkosti. V tento den se také schází široká rodina k společnému jídlu. Tradiční je tříkrálové cukroví, což jsou kulaté koláčky zdobené ovocem a ořechy, ve kterých jsou schována malá překvapení. 7. ledna se většina Španělů vrací do reality, jsou otevírány školy, různé instituce a úřady. Mnoho obyvatel Španělska se již v tento den těší na nějakou další oslavu.



Lucembursko
Schéi Chreschtdeeg je pozdrav, kterým se lidé zdraví v Lucembursku a dal by se přeložit jako "hezké vánoční svátky". Koncem listopadu můžete v ulicích potkat Mikuláše, kterému se v Lucembursku říká Kleeschen a 6. prosince obdarovává děti různými drobnými dárky. V předvánočním čase se ulice osvětlují a zdobí svítícími vánočními stromy, vzduch je cítit horkým kořeněným vínem, speciální polévkou s uzeninou a typickými crepes. V Lucembursku jsou Vánoce také velkým rodinným a religiózním svátkem (dárky roznáší Ježíšek a ne Santa Claus); rodina se schází k typickému zimnímu jídlu, kterým je černý pudink s mačkanými bramborami a jablečnou omáčkou.



Maďarské Vánoce
Vánoce patří v Maďarsku k nejvýznamnějším svátkům roku. Hluboké kořeny mají i proto, že druhý vánoční den si celý křesťanský svět připomíná svatého Štěpána, tedy jmenovce zakladatele historického maďarského státu. Vánoce jsou tak nejen církevním, ale skutečně celonárodním svátkem. Dárky se rozdávají ještě před štědrovečerní večeří, která bývá bohatá a začíná hned po setmění nebo východem první hvězdy, kdy se rodina postaví ke stolu a pomodlí.



Vánoce v Rakousku
Rakouské Vánoce začínají vlastně už 1. prosince, kdy děti otevřou první dvířka v adventním kalendáři. V samotné Vídni však přicházejí Vánoce už 18. listopadu, kdy se otevírají brány prvních adventních trhů. V prvním prosincovém týdnu, kdy se také na adventním věnci zapaluje první ze čtyř svící, si Rakušané - ostatně jako další kulturně spřízněné národy - opatřují podle prastarého zvyku na svatou Barboru snítky třešní s nalitými poupaty.

Adventní věnce nechybějí u žádného vchodu do domu nebo bytu. O adventu je také nejvyšší čas na pečení tradičních rakouských vánoček, štol, protože tyto sladké, vůbec velmi nedietní výtvory se musejí nechat řádně uležet. V předvečer svatého Mikuláše se v ulicích rakouských měst i na vesnicích stále ještě ozývá výhružné řinčení čertovských řetězů a děti po odříkání básničky dostanou nadílku. Nejrozšířenějším štědrovečerním pokrmem jsou ryby a drůbež v rozmanitých úpravách. I v rakouských domovech se po večeři zapálí svíčky na stromku a rozdávají se dárky.



Nizozemské Vánoce
Nizozemský Mikuláš se jmenuje Sinterklaas. Děti věří, že k nim přijíždí na parníku ze Španělska několik dní před 5. prosincem. Tato událost odehrávající se v docích je velkou slavností, kterou díky televiznímu přenosu mohou sledovat miliony dětí a jejich rodičů. Sinterklaas přijíždí na koni a je doprovázen družinou. 4. prosince v noci objíždí se svým pomocníkem Černým Petrem střechy domů a do připravených bot dětem komínem posílá drobné dárky. Ve východní části Nizozemska se během adventu udržuje tradice troubení na ručně vyrobené rohy - midwinter-hoornblazen, což oznamuje příchod Ježíška.



Vánoce v Polsku
V Polsku vítají první hvězdu na nebi, která se na obloze na Štědrý den objeví po soumraku, jako hvězdu betlémskou. Vánoce zde začínají už adventem, kdy děti začínají vyrábět různé ozdoby na stromeček. Pod každým stromečkem je připravena trocha sena, protože tam lidé věří, že Ježíšek schází z nebe s oslátkem. Dárky se rozdávají ještě před hostinou. Vánoční svátky zaujímají u polského národa to nejpřednější místo, a proto na půlnoční bývají chrámy a kostely zaplněné.



Vánoce v Rusku
Štědrý den je v Rusku obyčejným pracovním dnem. Pravoslavné Vánoce totiž připadají až na 6. a 7. ledna. Původně byly spojeny s velkým množstvím lidových zvyků. Po zákazu Vánoc v roce 1918 však zvyky upadly v zapomnění a nyní většina Rusů místo nich slaví Nový rok s jolkou a dárky od dědy Mráze. Děda Mráz používá saně, cestuje až ze vzdálené Čukotky a doprovází ho Sněhurka v bílém kožíšku ušitém z hranostajů.



Argentické Vánoce
Vzhledem k tomu, že Argentina leží na druhé polokouli než naše země, vánoce v Argentině jsou ve znamení léta.

Během měsíce prosince lidé žijící v Argentině pijí převážně chlazené nápoje a snaží se pobývat v klimatizovaných prostorách, aby se alespoň trošičku ochladili. Tradice zdobení vánočních stromečků se nevyhnula ani tomuto kousku světa. Na některých stále zelených stromech jsou různé dekorace. Argentiňané často zavěšují na stromy smotky z bavlny. Bílé bavlněné chomáčky mají připomenout sníh, který se nachází na stromech a v lesích severní polokoule právě v období Vánoc.

Štědrovečerní večeře je v Argentině nejčastěji servírovaná v zahradách. Mezi tradiční jídla patří pečené selátko nebo pro nás exotická pečínka z páva. Pavím peřím bývá často dekorován i vánoční stůl. Tzv. ninos envuettas je dalším oblíbeným jídlem. Je to jídlo z plátku masa s náplní vyrobenou z nadrobno umletého maso s nasekanou cibulkou, vařeným vejcem a kořením. Vše se zabalí do ruliček a velmi pomalu peče pod pečlivým dohledem.
Večer 6. ledna děti v Argentině dávají své pečlivě vyčištěné boty pod vánoční stromeček nebo vedle postele. Ven před dům se položí snítka sena a miska s vodou. Dle pověr je to proto, aby měl kůň Magiho, dostatek jídla a pití na své pouti za Ježíškem do Betléma. Magi je postava, která naděluje Argentinským dětem dárečky.



Vánoce v Ekvádoru
Ačkoliv jako u nás mají v Ekvádoru vánoční stromeček, k samotnému předání dárků dochází osobně mezi jednotlivými členy rodiny či příbuzenstva. Předání dárků a slavnostní jídlo připadá u nich na 25.prosince. Děti, které si napsali o dárky předem, je dostávají v 25.prosince v botě. Také se u nich poslouchají a zpívají koledy a jí se krocan (vliv USA) nebo slepici, králíky, ovce či jiné maso. „Další dva sváteční dny je v ulicích procesí, ve kterém občané představují osoby z betlémské doby: pastora, krále panenku Marii a podobně. Procházejí celé město a celý průvod končí v kostele, kde zpívají koledy. Děti, které jsou přestrojené, dostanou dárky (sladkosti, malé hračky),“ říká Mauro Lopez, mladý Ekvádorec, který v současné době žije ve Španělsku.



Vánoce v Austrálii
V zemi klokanů slaví Vánoce stejně jako ve Velké Británii - jen s tím rozdílem, že místo lyžování a koulování vrcholí v Austrálii léto a děti si užívají letních prázdnin, které s oblibou tráví na pobřeží oceánu s celou rodinou. Vánoční stromečky mají buď umělé nebo zasazené v květináči. Dá se říci, že typicky australské Vánoce neexistují. Za výchozí model oslavy Vánoc byly použity britské zvyky. Dárky zde nosí rovněž Otec Vánoc, ale poslední léta si na oblibě získává i jeho americký rival Santa Claus. V noci z 24. na 25. prosince přichází do domů a vkládá dětem dárky do punčoch na krbu, či do povlaků na polštář zavěšeném v rohu postele. Vánoční výzdoba je střídmá, používají se především slaměné ozdoby, větvičky ze stromů, jmelí a samozřejmě vánoční stromeček.

Avšak teplotní podmínky výrazně pozměnili britské zvyky. Tradiční večeře se přemístily z domovů na terasy, zahrady, nejsou neobvyklé ani v parku, či na pláži. Je to příležitost setkat se s přáteli a příbuzný, uvědomit si přátelství, lásku a předat si dárky.Vánoční menu může sestávat z mořských plodů, krocana, kachny, kuřete, těstovin, druhově velice pestrých salátu a zmrzliny.


[Tiscali/kal, HN.IHNED.CZ, Christmas.com]

Ať si každý říká co chce, stejně mi ty naše tradiční Vánoce připadají krásné a když ještě k tomu napadne sníh, to je prostě ono :)


1 komentář :

  1. Vloni jsme byli v Maďarsku a Budapešť měla krásnou atmosféru. Odpoledne jsme vylezli na vyhlídku a prošli si hrad, spousta příjemných lidí. Letos mě korona položila podnikání, tak na Vánoce do zahraničí jedině s s nějakou neodolatelnou půjčkou. Ale to mi za to nestojí. Takže hezky pěkně klasicky s kaprem, brsalátem a rodinou v Čechách.

    OdpovědětVymazat

Děkuji všem za vaše komentáře! :)